Magistr děkuje

 

 

 

Vaše Magnificence, vážený pane prorektore, Spectabilis, vážený pane děkane, Honorabilis, vážený pane promotore

Než zde na této akademické půdě virtuálně převezmu ten těžce vydřený magisterský diplom, dovolte mi pronést pár slov díků na adresu těch, bez jejichž laskavé pomoci, podpory a spolupráce bych se na výsluní akademické slávy rozhodně nevyhříval.

Předně, děkuji své milé manželce. Tato svatá žena vzala na svá půvabná bedra břemeno nikoliv zanedbatelné. Byly doby, kdy jsem do metropole na řece Svratce jezdil každý týden, vyraziv od tepla rodinného krbu zpravidla již navečer a navrátiv se až druhý den v noci a tím pádem zabiv takřka dva dny drahocenného rodinného času. Během této doby byla veškerá domácí agenda zcela v její režii a s mou pomocí nijak počítat nemohla. Kdoví, kdy jsme to stihli, ale během mého studia mi ještě navíc povila potomka, přesněji potomkyni, čímž si svůj úděl rozhodně nijak neulehčila. Dlužno podotknout, že tento akademický projekt měl za následek ještě i to, že jsem se své práci mohl věnovat jen 4 dny v týdnu, po dobu dvou let, z čehož vyplývají nezanedbatelné finanční následky.

Děkuji svým dětem, za jejich trpělivost a shovívavost s jakou přijaly skutečnost, že jsem se příliš nevěnoval jejich vzdělání, protože jsem se sobecky vzdělával sám, nebo že jsem je ze stejných důvodů bezohledně vyháněl od svého počítače, aniž bych bral v potaz, že tam mají rozehraný Minecraft.

Děkuji svému brněnskému bratránkovi a jeho rodině za to, že mi pravidelně poskytovali útočiště ve svém bytě, když jsem se potřeboval dostat na ranní přednášku, a tím mi dali nesrovnatelně příjemnější alternativu k nutnosti vstávat v půl čtvrté ráno a trmácet se přes valnou část naší krásné vlasti dlouho před ranním kuropěním.

 

Děkuji svým respondentům, dospělým a velmi zaměstnaným lidem, kteří mi s nesmírnou velkorysostí věnovali svůj vzácný čas a poskytli mi rozhovory, z nichž jsem půl roku nato jakýmsi záhadným alchymistickým procesem vydestiloval svou diplomovou práci. Vážení přátelé, díky, bez vás bych to nedal.

Děkuji svým spolužákům, že mě vzali do své konspirační buňky, bez níž by břemeno studia samotného spočívalo jen a jen na mě, což by bylo velmi krušné. Prosekávání se informační džunglí naší alma mater rozhodně není práce pro osamělého dobrodruha, ale naopak vyžaduje dobře sehraný tým. Osamělý vlk je mrtvý vlk.

Děkuji svým vlastním studentům za trpělivost a pochopení, že jsem se jim se po dobu svého studia nemohl věnovat s takovou pečlivostí, jakou by si zasluhovali. Svatosvatě slibuji, že veškeré domácí úkoly, které díky mé zaneprázdněnosti nedostali, určitě doženeme.

Rozhodně děkuji všem svým učitelům z univerzity, kteří mi rozšířili obzory a nechali mě letmo nahlédnout do tajů svých oborů, o nichž jsem mnohdy neměl tušení, že vůbec existují, a také za velkorysou shovívavost, s níž mi umožnili složit všechny předepsané zkoušky. Tyto mé titěrné studijní triumfy vedly k tomu, že jsem pohříchu sklízel nadšené ovace od svých bližních, kterým jsem, žel Bohu, ne vždy dokázal vysvětlit, že roušku tajemství řečených věd jsem poodkryl skutečně jen velmi bezvýznamně. Rdím se při pomyšlení, že mnozí mají o mě nyní zcela pomýlené a nerealistické představy.

Děkuji jedné milé paní profesorce gymnázia Jana Keplera v Praze, která mě vzala pod svá mentorská křídla a velkoryse mi půjčila své žáky k lehkovážným pedagogickým pokusům, jimž jsem tato nevinná dítka, mnohdy teprve velmi čerstvě plnoletá, neobratně podroboval. Naštěstí je tou dobou už sama stačila vzdělat tak důkladně, že se na nich mé lehkovážné působení snad nijak zásadně nepodepsalo.

Děkuji samozřejmě i ostatním, dosud nezmíněným lidem, oni vědí, o kom mluvím, že mi všemožně vyjadřovali svou podporu a dávali mi najevo důvěru tak absolutní, že jsem si prostě morálně nemohl dovolit nedotáhnout tu ne úplně lehkou káru studia až k závěrečnému konci, věda, že kdybych je zklamal, musel bych zalézt pod nějaký placatý kámen a hanbou z pod něj do nejdelší smrti nevystrčit nos.

Magnificence, honorabilis a jiní spectabilis, ještě jednou děkuji a jsem s akademickým pozdravem,

Navždy váš,

Mgr. Pavel Musiol

Štítky , , , .Záložka pro permanentní odkaz.

Komentáře jsou uzavřeny.